Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Fotogalerie

Nejoblíbenější fotografie

Nejoblíbenější fotografie

Aktuální počasí

Počasí dnes:

21. 10. 2018

zata

Bude oblačno až zataženo, ojediněle déšť. Denní teploty 10 až 14°C. Noční teploty 4 až 0°C.

Anketa

V sobotu 27.října oslavíme v naší obci 100 let české státnosti. Čeká nás bohatý program, mimo jiné Hubertská mše v Bedřichově, průvod obcí v čele s dechovou kapelou, slavnostní ohňostroj, taneční večer a koncert skupiny Kelt Grass band. Zúčastníte se?

Celkem hlasů:
80
Hlasování začalo:
27. 9. 2018
Hlasování končí:
neomezeno

Již jste hlasoval(a).

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de

Obsah

Historie

Obec Oskava se nazývá podle říčky Oskavy, její jméno je často spojováno se starogermánským označením jasanového lesa (jesenice=Askaha). Oskava vznikala postupně, takže nelze přesně určit datum založení. První písemná zmínka o obci byla zaznamenána v r. 1344. Výzkum v nedávné době prokázal, že se zde zřejmě již ve 13. století, snad i mnohem dříve v době keltské a velkomoravské, rýžovalo zlato a rozvíjelo železářství.

Pečetní znamení Oskavy připomíná původní hornické a hutnické povolání zdejších obyvatel, je na něm zobrazen zkřížený mlátek a kopáč. V současném výtvarném zpracování znaku a praporu obce je původní symbol doplněn modrým děleným štítem, který znázorňuje říčku Oskavu. Zlatý lev připomíná někdejší dlouhodobou příslušnost obce k šumvalskému panství, jde o upravenou figuru lva z erbu pánů ze Šumvaldu. Dva vyrůstající zlaté smrky symbolizují okolní lesnatou krajinu a lněné květy označují někdejší tkalcovskou tradici, jakož i pozdější rozvinutou textilní výrobu v obci. Návrh praporu vychází z popisovaného znaku, avšak ve zjednodušené podobě.

Po třicetileté válce bylo v Oskavě v roce 1677 celkem 25 usedlíků. Zdejší železářství upadalo a po roce 1724 zaniklo. Na místě hamrů se objevily mlýny, pily a první bělidlo. Většina obyvatel se zabývala domáckým přadláctvím a tkalcovstvím. Význam Oskavy vzrostl tak, že zde byla v roce 1778 zřízena lokálie, postaven r. 1803 kostel sv. Floriána a r. 1843 fara. V tomto roce je zde také prvně uváděna škola. Vzniklo zde několik bělidel, úpraven i tkalcoven lněného zboží. Z dalších menších živností je třeba jmenovat dva mlýny, pilu, výrobu dřevěného zboží a také výrobu včelařských potřeb.

Po roce 1945 převzal národní správu nad většími textilním závody a bělidly nár. podnik Moravolen. Menší závody a živnosti byly zrušeny, zůstala jen výroba včelařských potřeb. Zdejší lesní revír převzal po znárodnění Lesní závod Janovice u Rýmařova.

Roku 1960 byla přičleněna k obci osada Bedřichov, založená r. 1620. Název je odvozen od osobního jména (Bedřich) dle majitele janovického panství Wolfganga Friedricha (Bedřich) Hoffmanna. Ten na panství rozšířil železářství, později vznikala textilní manufaktura, ale pokusy o obnovení dolování zlata a stříbra skončily neúspěchem. Doly na železo zanikly roku 1788. Katastr se rozkláídá v nadmořské výšce 450 m a je ohraničen na západě Dlouhým potokem, na východě tekl Zlatý potok a na severu dosahoval přes prameny Rabštejnského potoka téměř k rašeliništi Skřítek. Na Rabštejnském kopci leží zřícenina hradu Rabštejna, kdysi střediska rozsáhlého panství.
V témže roce přičleněn k obci Mostkov, název získal zřejmě podle místa s mostkem, čemuž odpovídá i poloha této lokality. První písemná zmínka se vztahuje k roku 1344, kdy ves příslušela k hradu Úsov. Jednalo se převážně o zemědělskou obec. Leží v nadmořské výšce kolem 320 m, západně od údolí horního toku říčky Oskavy.
Součástí obce byl rovněž Mladoňov, české jméno se vyvinulo z původní formy Mladoňovice a je odvozeno od osobního jména Mladoň ve významu „ves lidí Mladoňových.“ V písemných pramenech se ves objevuje poprvé v roce 1351.Po celou dobu vrchnostenského zřízení byl Mladoňov součástí úsovského panství. V okolí se těžila železná ruda, dále se hospodařilo v oblasti zemědělství. Střední nadmořská výška obce je 535 m a je rozložena po obou stranách silnice z Libiny, která se na severním okraji Mladoňova rozdvojuje do Nového Malína a do Třemešku. Od 1.3.2003 byla obec odloučena od Oskavy a v současné době je přičleněna k obci Nový Malín.
Od roku 1960 je Třemešek součástí Oskavy. Jméno vesnice je zdrobnělinou od slova střemcha a do němčiny bylo přejato v hybridní podobě Tschimischl. Vesnice se poprvé připomíná v roce 1371. Byla součástí panství Úsov. Ves má střední nadmořskou výšku 494 m a táhne se podél silnice z Oskavy do Mladoňova. Katastr je z větší části zalesněn a zvedá se do kopců Hraběšické hornatiny.
Dále obec Oskava zahrnuje katastrální území VáclavovNemrlov, ale jako obce ztratily samosprávný statut.